Díky podpoře příznivců NSFD dostává téměř tisícovka hladových a ohrožených dětí teplá a výživná jídla. Pět dní v každém týdnu přichází na řadu míst po celém Buchananu hladové děti plné naděje. Program výživy pomáhá dětem od tří do patnácti let. Ve většině případů je to jejich jediný stabilní zdroj jídla.

„Všechno, co máte, se vejde do jednoho kbelíku. Žijete na poli. Vaříte na zemi na otevřeném ohni. Vodu si musíte pěšky donášet. Váš život visí během čtrnáctiletého neúprosného konfliktu stále na vlásku. Každý den žebráte o jídlo a snažíte se ignorovat svůj hlad i hladovění svých dětí. Tak vypadá chudoba v Libérii,“ říká Andy Perkins, spolupracovník Nadace Světového fondu dětí a ředitel výživových programů podporovaných NSFD v Buchananu v Libérii.

Libérie, jejíž ekonomika byla už předtím v troskách, je jednou ze zemí nejvíce zasažených epidemií Eboly, která vypukla v západní Africe na podzim 2014.

Navzdory dopadům Eboly nezemřelo během této dosud největší zaznamenané epidemie viru Ebola žádné dítě z programu výživy, který NSFD v Libérii sponzoruje.

Nadace Světového fondu dětí zareagovala na epidemii Eboly tím, že kromě dodávek rýžových pokrmů, které odesílá pravidelně každý rok, odeslala navíc ještě tři další námořní kontejnery.

Lodní zásilky obsahují více než 281 000 jídel, které zachraňují životy. Tyto vysoce výživné rýžové pokrmy jsou rozdávány dětem z programu a také místním sirotčincům, domovům pro slepce a seniory a dalším lidem, kteří je zoufale potřebují.

Během poslední programové návštěvy Nadace Světového fondu dětí v západoafrické Libérii uskutečnil tým NSFD rozhovory s dětmi, které se účastní programu výživy v Buchananu.

Všechny děti vyjádřily svou vděčnost za teplá, výživná a životně důležitá jídla, která dostávají. Jídla jsou různorodá a obsahují rýži, maniok, papriky, sladké brambory, rajčata, zázvor, palmový olej a nejrůznější zeleninu.

Děti, které se programu výživy účastní, přicházejí bosé a nedostatečně oblečené. Jejich oblečení je špinavé, roztrhané a často o několik velikostí větší nebo menší. Asi jedenáctiletý chlapec stojí ve frontě na oběd pouze ve slipech a košili, která je rozepnutá, protože je o několik velikostí menší. Nestydí se. Ani ostatní děti si toho nevšímají. V Libérii je to součástí každodenního života.

Mnohé z těchto dětí ztratily rodiče a rodinu ve válce, při útocích militantních bojovníků nebo v důsledku hladovění a nemocí. Jedno mají společné: neustálé zaměření na jídlo a přežití.

John David je na svůj věk malý. Stejně jako mnoho dalších dětí v Libérii trpí zpomaleným růstem, který se objevuje v důsledku chronické podvýživy. Má dopad jak na fyzický růst, tak na rozvoj dítěte. John David žije se svou babičkou v komunitě Fairgrounds Community. Jeho babička se stará celkem o osm vnoučat – pět chlapců a tři dívky. John David miluje brambory a zeleninu, kterou na oběd dostává. Říká, že od doby, co byl zařazen do programu výživy, se každé ráno po probuzení cítí mnohem lépe.

Benwesseh žije se svou babičkou Sarah od doby, kdy mu bylo 9 měsíců. Je potomkem prvorozeného syna Sarah, který podle ní zemřel hladem. Benwessehův bratranec Harrison žije se Sarah od svých čtyř let. Jeho otec byl zabit během občanské války. Matky obou chlapců odešly hledat práci do jiných oblastí a už mnoho let jsou nezvěstné.

„Vše zvládáme jen díky dostupnému jídlu pro oba chlapce,“ říká Sarah. „Když nemáme co jíst, vždycky se o nás postaráte. Díky Boží milosti a laskavosti druhých jsme dnes ještě tady.“

Stejně jako většina dětí z programu výživy nemá Benwesseh ani Harrison hračky ani příliš mnoho jiných věcí, sbírají ale ponožky a vážou je dohromady do velkého kulatého uzlu, aby mohli hrát fotbal.

Díky Vašim darům mohou tyto a další děti z programů výživy v Buchananu žít. Každodenní výživná jídla dávají těmto ohroženým dětem naději a každodenní sílu a povzbuzení.