Děti žijí často bez dospělých, protože po smrti svých rodičů nemají nikoho, ke komu by se přestěhovaly. V mnoha případech děti nechtějí být oddělovány od svých sourozenců a chtějí se i nadále snažit přežít společně. Nemají nad sebou žádný dohled. Jsou zranitelné. Mnohé z nich opouštějí školu, a aby vůbec přežily, jsou nuceny k vykořisťovatelské a nebezpečné práci.

Počet příbuzných, kteří by se mohli o děti postarat, také velmi rychle klesá. Kromě toho AIDS a ozbrojené konflikty přetěžují sociální systémy a vlády nemají prostředky na odpovídající péči o stále rostoucí počet osiřelých dětí.

Pro děti v našem programu představují rodinu jejich bratři, sestry a nevlastní matky, které o tyto děti v rámci programu pečují.

Mnoho sourozenců žije bok po boku ve společných prostorách domovů. Ostatní stále žijí v domácnostech, které dříve sdílely se svými rodiči. Milující a oddaní nevlastní rodiče z naší nadace poskytují dětem psycho-sociální podporu. Pravidelně tyto děti navštěvují v jejich domácnostech a ujišťují se o tom, že chodí do školy, pomáhají jim se školní přípravou, zajišťují přístup ke zdravotní péči, lékařským předpisům a lékům a také jim poskytují výživné jídlo a nutriční podporu.

Nadace Světového fondu dětí poskytuje dětem základní potřeby, jakými jsou například školní uniformy a učební pomůcky, tzn. knihy, tužky a další. Děti mohou ještě před vyučováním přijít do hlavního centra a dát si šálek čaje a snídani. Pokud potřebují pomoci s účením nebo jakkoli jinak podpořit, mohou se sem vrátit i po vyučování.

Výkonná ředitelka programu, Olinda Mugabe, dobře ví, co znamená pocházet z chudé rodiny. „Sama jsem zažila utrpení“ říká a připomíná své vlastní skromné začátky v době, kdy byla jedním z dvanácti dětí vyrůstajících v provincii Gaza v Mozambiku.

Jako dítě musela odejít ze školy a věnovala se prodeji kešu oříšků, aby mohla pomáhat podporovat svou rodinu. Místní učitel jí nabídl finanční podporu, pokud by jí otec dovolil vrátit se do školy. Nakonec mohla dokončit své vzdělání v Mozambiku a poté odešla studovat do Londýna, kde se stala zdravotní sestrou.

„Dnes jsem skutečná Olinda, protože mi lidé pomohli a podporovali mě“ řekla. „Když jsem se vrátila do Mozambiku, bylo mi jasné, že se musí něco udělat pro všechny děti v obci, které ztratily své matky. Měla jsem velmi těžký pocit na srdci, protože tam bylo tolik trpících dětí.“

Stavba domu pro sourozeneckou rodinu stojí asi 7.000 dolarů (cca 140.000,- Kč). Nyní právě také budujeme nové programové centrum ve městě Maputo v Mozambiku.

„Tento program je o dětech, které ztratily své matky a otce a nyní potkávají a nacházejí svou novou matku,“ říká Olinda. „Tyto děti, které přicházejí do naší rodiny, vědí, že i když jejich vlastní rodiče zemřeli, mohou u nás najít někoho, kdo je má taky rád.“

Napoprvé bude program schopen pojmout osmačtyřicet sirotků, kteří budou žít v novém domově na plný úvazek. „Naši dárci musí vědět, že jejich dary pomáhají zastavovat slzy. Díky příspěvkům našich dárců můžeme tyto děti znovu rozesmát.“ říká Olinda.